"Všechno nejlepší bitvo roku" zpívali jsme všichni...

Battle of The Year je bezesporu jednou z největších akcí na světě.  Thomas Hergenröther jistě ani nepomyslel při organizování prvního ročníku BOTY v roce 1990 na to, že se z toho stane tak velká mezinárodní záležitost, natož že akce oslaví dvacáté pokračování.

Jet na BOTY byl můj obrovský sen už ldyž jsem začínal přičuchávat k breakdancu a viděl Pockemons vyhrát ročník 2003, ale bohužel to stále nevycházelo. Když se mě Jackob z NGS zeptal, zda-li bych měl zájem jet na tuhle velkopou akci kdyby se pořádal zájezd, byl jsem v sedmém neby. Tak se stalo že spolu s dalšímy třiceti pěti bboyi jsem v sobotu ráno v autobuse vyrazil směr Braunschweig, splnit si jednen ze svých snů z mládí. Na místo jsme dorazili dosti brzo již kolem jedné a tak po vyzvednutí lístků nám zbývaly dlouhé 3 hodiny čekání, než nás konečně pusti dovnitř. Přestože byla opravdu velká zima a foukal studený vítr, mohli sme zezačátku vidět circle mladých ve kterém si dávaly battle dvě crew věkově kolem 13 let, a kousek dál redbull circle, mnohem větší, kde jamovali již ostřílenějčí bboys a do kroku jim hrál oficiální soundtrack k BOTY 09. Organizátoři opět nezklamali a nevpustili nás ani o chvilku dřív, přestože se strhl solidní slejvák. Po takovým osvěžení jsme ani trochu nelitovali tak brzkého příjezdu, když jsme se do hali dostali mezi prvními a tak mohli v klidu nakoupit ve stancích s oblečením a suvenýry, ale především zabrat dobrá místa.

Do začátku akce zbývali zhruba 2 hodiny, po celé ploše Volkswagen hali se to kolečky jen hemžilo, což nebylo moc divné když do tance hrál dj Woodo a sedět v klidu na sedačce se opravdu nedalo. Docela jsem zíral jak si to kluci ve věku né víc jak 12 dávali. Když vedle mě začli krom „štýla“ sekat i air tracky, musel sem se jít projít kolem. Do koleček se chodili rozcvičit i členové crews, které se přijeli být o trofej a tak bylo krásně vidět jak se při sebevíc hlasitějším jásotu lidé s foťáky nad hlavou přemisťovali od kolečka ke kolečku. Člověk si pořád říká, bboy jsou normální lidi jako my, žádné celebrity, ale člověku se přesto srdce rozbuší, když kolem něj projde Taisuke nebo někdo z Phase T při obchůzce kolem stánků.

V půl 7 se zhasli světla, a nezaměnitelný Spaxův a Trixův hlas uvítal všechny přítomné, následovalo představení opravdu světové poroty:
Storm (Německo)
Roxrite (USA)
Lilou (Francie)
Cico (Itálie)
Just Do It (Nizozemí)

a samozřejmě krotitelů kol z oceli. Letošní ročník se pyšnil nejlepším lineupem dj v historii BOTY, a to ve složení:
Woodo
Ben
Renegade
Nas D
Kid Cut
Cut Nice
DJ Tee
Kid Skraam

V první várce shows se představili
Formosa (Taiwan)
skupina která za poslední roky šla velmi nahoru. Loni se dostala až do battlů a ani letos se za svou show rozhodně nemusela stydět.

Team Shmetta (Belgie/Nizozemí)
Nová generace bboys, nastupující na scénu za dlouhá léta dominující „After Hoochen“.

 

Ubuntu (Jižní Afrika)
Ubuntu opět potvrdila své kvality v čele s Benym a předvedla hodně nápaditou show. Kluci z jižní afriky dokazují, že bboyin není o zázení, ale o tom opravdu něco milovat a chtít!!!

Ghost Rockz (Švícarsko)
stejně jako minulý rok, přijeli jen reprezentovat. Kluci tancovat umí, ale jejich show byla opět neslaná nemastná. Ale určitě o nich ještě uslyšíme
 

Funk Fellaz (Německo)
bohužel se na pódiu nepředstavili aby ukázali, jaký progres od loňska udělali kvůli zranění 3 členů. Ovšem co nepředvedli na pódiu si pro sebe nenechali a docela hojně byli vidět v cirkles, kde slíbili přijmout jakoukoliv výzvu k battlu.

 

Octagon (Švédsko)
severská naděje se na boty představila již potřetí. Show sice postrádala nápad, ale předvedli že na severu skills opravdu mají a že se s nimi musí počítat.
 

Belarusian B-Boys (Bělorusko)
vítězové ruské kvalifikace, osobně se mi jejich show líbila víc než show top 09.
 

Gamblerz (Korea)
letos celkově již počtvrté si přijeli pro další vítězství a nenechali nic náhodě. Rozhodně jedna z nejlepších show večera, která všechny v sále probudila do neuvěřitelného šílení a hlasivkám dali co zabrat. V oficiálním magazínu boty 2009 se o nich píše „co o téhle skupine asi tak mohu napsat? Termínu powermoves dávají nový smysl a zdá se že ignorují zákon gravitace.“ Na narozeninovou oslavu dvacetin si připravili sakra pekelný routiny a kombinace, které dávali třešničku na vrchol celý jejich show, která sedla tématem BOTY jako prdel na hrnec. O účasti v závěrečných battlech nebyl pochyb.

Myztikal (Karibik)
z karibiku přijeli splnit slib jednoho fanouška. Před jejich výstoupením si Spax pozval na podium muže, díky jehož úsilí vstanuli až na parketě největší soutěže na světě. Chlapík vyprávěl jak před lety byl na BOTY a divil se, jaktože tam není žádná crew z Karibiku. Ten den si slíbil, že se postará aby tam jednou spočinula. Na důkaz slibu si na zápěstí uvázal náramek, který mu slavnostně Spax přestřihl když byl slib splněn. Osobně se mi příběh libil víc než showcase, kluci přijeli reprezentovat, ale kdo ví kam se vyšplhají za pár let.

 

Během Prvních show také proběhla né zrovna příjemná věc a to rozloučka se skvělým Djem, jemž byl James „DJ“ Leacy, kterého 14.října při ranním běhání srazilo auto a na následky zranění podlehl. Nechť je mu hlína lehká.

O přestávce krom dalších jamů byl připraven Allstars showcase, do jehož řad nastoupili Storm, Speedy, David Colas, Lamine, Wicket, Crazy, Poe One, Kwik Step. Že jsou Trix a Spax blázni, ale především skvělí uvaděči se jali přesvědčit i letos, když krom rozhazování redbulů , upomínkových předmětů jako klíčenky a potítka s logem BOTY 20th aniversary nebo třeba DVDček z IBE 2009, přijel Trix na kolečkových bruslích v kostýmu Supermana, a Spax přiběhl pro velkolepou bitvu večera mezi Marvelem a DC v tradičním žlutém kostýmu Wolverina. Na řadě byl battle v powermoves, konkrétně Ardit (Německo) vs Cico (Itálie), na jehož porotcování si vybrali dvě dívky a dva chlapce z publika. Po třech kolech nakonec vyšel vítězně Cico. Kolik bylo závěrečné skóre se můžete podívat samy.

Druhý block shows začli na BOTY již ostřílení bboys z Phase T (Francie), kterí dostáli své pověsti výborných tanečníků a rozhodně byli favoritem do závěrečných battlů.

Amazon B-Boys (Brazílie)
Talentovaná skupina, která předvedla velmi nápaditou show, plnou velmi parádní akrobacie.
 

All Area (Japonsko)
Allstar tým složený z mladé generace talentů ze země Suši a Sumo, v jehož řadách jsou kapacity jako Taisuke, Katsu, Toshiki nebo Kazihiro sliboval již od začátku parádní podívanou, za kterou si nakonec odnesli i cenu za nejlepší show, ostatně posuďte sami

De Klan (Itálie)
Když se řekne BOTY a tým itálie, vybavím si crew Break The Funk, která předvedla opravdu pastvu pro oči, taneční parádu, dokonalou synchronizace těla, rytmu, ale především celé crew dohromady. To se bohužel De Klan nepovedlo ani zdaleka a show byla opravdu jedna z nejhorších.

Knuckle Head Zoo (USA)
Na tým Ameriky jsem se orpavdu těšil, říkal jsem si „poučili se z minula a nebudou spoléhat jen na své skills“, ale opak je pravdou. Show byla opět téměř bez nápadu, i když tanečně a trikově jsou KHZ opravdu na vysokém levelu. Bohužel bylo hned jasné, že ani letos se nepoštěstí ukázat jejich nejsilnější stránku, battle.

 

Breakers Without Fear (Řecko)
Přiznám se, že tuto skupinu nemám zrovna moc po chuti a tak jsem v čase, kterém měla pódium pro sebe, šel brouzdat kolem koleček. Na videu jsem si pak přeci jen pustil jejich showcase, který mi přišel ještě horší než loni.

Top 9 (Rusko)
Vítězové Lonského ročníku, kde předvedli opravdu úžasný showcase, byli přivítáni s obrovským bučením německé části diváků, což byla bohužel většina. Ale ani to je naštěstí nerozhodilo a předvedli dobrou show, ale do semifinálových battlů bych osobně pustil někoho jiného, kdyby nebyli zárukou dobrého battlu, což asi hrálo trochu roli.

Soul Mavericks (Anglie)
Sympatianti Trixe z jeho rodné země, kteří se dali dohromady před 4 lety jako nápad DJ Renegada, ve snaze sestavit výběr bboyů schopných konkurence na mezinárodních soutěžích a dostat tak britskou scénu blíže jejímu potenciálu, což se na oslavně 20tých narozenin boty dvakrát nepovedlo, když uvodní minuty své show předváděli bez hudby. Člověka napadlo podle čeho je asi měla porota hodnotit. Bohužel ani po zapnutí hudby nenastala velká změna
 

Prodiggy (Rakousko)
Další generace mladých bboyů, zaměřených na nářez základů plných footwrku, downrocku, toprocku a skutečného bboyingu. Samy členové svůj styl popisují jako „původní surovej b-boy styl“. Abych pravdu řek, jejich show si moc nepamatuji, protože jsem byl unešen z jejich projevu a hraní si s hudbou. Myslím že o téhle skupině ještě hodně uslyšíme.

Unstopabullz (Israel)
Šílenci. Jinak se nazvat tato crew nedá. Stejně jako minulý, rok předvedli velmi parádní show, ve které nechali ujet svou fantazii. Israel opět dokázal že i když byli dlouho odříznutí, break je u nich na velmi vysoké úrovni a rozhodně jsem je typoval do battlů, což se nestalo a tak byli alespoň velmi hřejivým zakončením všech showcasů.

Všechny skupiny se předvedli a teď už jen zbývalo vybrat 4 tými do battlů. Během přestávky se Trix svěřil o ročníku BOTY, který mu nejvíce uvízl v paměti. Je až neuvěřitelné, že to je již 15 let co moderuje Battle of The Year, a poříd se stejným elánem.

Netrvalo dlouho, porota měla jasno koho chce do battlů a tak jsme si poprvé ten večer mohli společně s moderátory večera „let the battle begin“ před prním patnáctiminutovým vyřazovákem, kde se proti sobě postavili historicky již podruhé Phase T a Gamblerz a měli si co vracet.

V druhém battlu se proti sobě postavili Top 09 a All Area, což zapříčinilo obrovský nával lidí do předních míst. Jistě nejsem sám, komu tenhle battle přišel jako předčasné finále, stejně jako Gamblerz proti Phase T na BOTY 05. Slovo, kterým bych battle nejlépe vystihl je „fresh!“. Bylo nezkutečné sledovat tyhle dvě crew, jak si hrají s hudbou a bojují o každý vstup, originalita, radost z tance. Kdo battle vyhrál rozhodla porota, sám na to názor nemám a opravdu ani hledat nechci zdali rozhodla dobře.

Před finálovým battlem následovala showcase páteční warm up „we B*Girlz Battlu“ vítězné dvojice, která byla asi to nejzáživnější ze zbytku přestávkové performance. Nechápal jsem, stejně jako každý rok, proč na mezinárodní soutěži, vystupují pokaždé co se rapu týče, pouze němečtí interpreti, kteří jsou nejspíše podle ohlasu německé části hlediště tamnější obdobou našeho Toxxxe a Vladimíra (čti nemít sebou iPoda, uši bych si urval). Bohužel ani neznalost německého jazyka mě neuchránila před dojmem že to je hrozné a chtít utéct z haly ven.

Když o půlnoci byl ohlášen finálový battle, do kterého porota vybrala Top 9 a Gamblers, strhlo se opět ohromné bučení němců na adresu Top 09. nevím jestli jsem byl tak unavený, nebo byla atmosféra tak špatná, ale bylo opravdu infantilní jak němci na většinu vstupů top 9 nereagovali vůbec byť sebevíc zabili, nebo opět jen bučením. Za to Gamblerz zásobili pořádnou zásobou jásotu a randálu. Pro mě byli jasnou jedničkou kluci z Ruska. Výsledný verdikt mě dost mrzel, když porota ukázala na stranu Korejců.

Co říct závěrem o Battle Of The Year, a change of direction.? Oslavu vzal opravdu vážně, na upomínkách ZADARMO se nešetřilo což taky ovlivnil fakt, že pod pultem s DJs nebylo jako obvykle logo Backspin, ale New Yorker (sponzor potítek s logem BOTY, které byli hojně rozdávány) a RedBull.  I kdzyž mnozí říkají, že ztratil na kvalitě, že už „není jaký býval“, musím velmi nesouhlasit. Každý rok se sjíždějí velmi silné crew a stojí za to si vyjet na výlet.

Úmyslně jsem nepřidal videa s battly, jelikož nejsou k dispozici zádná pořádná. Doporučuju vám počkat si na DVD nebo alespoň nějaké neklepající se HQ video, protože battly stáli opravdu za to, aby ste si počkali na lepší kvalitu.